Napiš nám svoji báseň na poctivý párek a vyhraj každý týden 10.000

Tvoje báseň musí obsahovat slova: Poctivý, Párek, Kostelec.

Odesláním potvrzuji, že souhlasím s pravidly soutěže. Celá pravidla zde.

Děkujeme ti za tvoji účast! Jakmile bude tvá báseň schválena bude zobrazena na poctivyparek.cz

Cti jazyk svůj

Vítězné básně

Pavel Znamenáček

Jak to asi začalo?

Sjeli jsme se do Kostelce,
k řediteli probrat,
jak té naší akciovce pozdvihneme obrat.
Ředitel se vyptává a udílí rady.
Humor při tom rozdává,
čeká na nápady.
V tom se Karel přihlásí,
co poslední přišel.
Možná že jsem řediteli,
na něco teď přišel!
Každému,
kdo složí báseň a v tom týdnu zvítězí,
dáme rovných deset tisíc.
Snad v tom problém nevězí?
Ty jsi asi spadl z višně!
Anebo, snad z hradu?
Kde na to mám sehnat prachy?
To myslíš, že kradu?
Vymyslet si v tuhle chvíli,
takhle trhlou soutěž!
On si asi ze mě střílí!
Mám snad spáchat loupež?
Kromě toho, k poezii,
nemám žádnou náklonnost!
Jak tě vůbec napadnula
takováhle pitomost?
Na básničky ze školy,
já mizerný mám vzpomínky.
Ještě dneska,
když to slyším,
naskočí mi pupínky!
Karel trochu zaskočen,
rychle však dodává.
Tohle bude pohoda!
A grafy načrtává.
Nejsem padlý na hlavu,
a snad ani hloupý.
Přihlásit se může jen,
kdo náš produkt koupí!
Bude vědět o čem psát,
a políbí ho můza,
jak náš produkt ochutná…
No snad to není hrůza?
Ředitel se rozesměje,
zdá se,
že to chápe.
U rasa! - Pochvalně kleje,
pálí ti to, chlape!
Karel hbitě dodává,
ať se nikdo nediví.
Samozřejmě musí v básni padnout slovo: „poctivý“.
A kdo přidá „Kostelec“ a k tomu ještě „párek“,
odnese si nakonec vítězství a dárek!
Všichni už se hádají a taktiku řeší.
Ředitel se z toho zmatku,
v koutě málem věší!
Jak budeme hodnotit?
A čemu dáme přednost?
Komu trochu pomůžem?
A koho plácnem přes nos?
Vyhraje ten vtipnější,
kterému to pálí?
Nebo ten co pochlebuje
a hlavně hodně chválí?
Ředitel se nadechl a ze židle vstal.
Řekl to, co asi skoro nikdo nečekal.
Co ředitel odvětil a jak to bylo dál,
to by každý soutěžící,
určitě rád znal.
Možná,
že snad výsledky trochu napoví.
Z mojí básně se to ale nikdo nedoví.
Ať to bylo cokoliv,
dám ti jednu radu:
Cti svůj jazyk ze srdce a ne jenom z hladu!






Alena Koukalová

Poctivá večeře z Kostelce

Po domě se vůně line,
krásnější než všechny jiné.
Běžím rychle do kuchyně,
už vím,odkud se to blaho šine.
Co máme dnes k večeři,
málokdo mi uvěří.
Sbíhají se všem už sliny,
Azor zbystřil do vteřiny.
Aby ne,když cítí párek,
vrtí chvostem jak kašpárek.
Chodí kolem kredence,
cítí vůni z Kostelce.
U stolu naň všichni civí,
pes má pohled žalostiví.
Maminka již na stůl chystá,
udělejte hodně místa.
Nad poctivým párkem jásá,
obsahuje hodně masa!
Párek s goudou,ten je můj,
chopím se ho stůj co stůj.
Debrecínský patří mámě,
byla pro něj včera v krámě.
Vídeňský si bratr vzal
a co tady zbylo dál?
Táta dojde večer z práce
a bude mít velký hlad…
Už zbyl jenom dětský párek,
bude zřejmě trucovat.






Eva Doležálková

Hádanka

Chuť já mám masovou pravou,
neříkám,
že stoprocentně zdravou,
ale výborná vůně a složení,
o mé kvalitě hodně napoví.
Tak hádej,
hádej, kdo já jsem,
běž do Kostelce přímo za nosem.
Vůně má Tě bude lákat,
jak ochutnáš,
budeš skákat.
V Kostelci mne vyrobili,
výrobní postup doladili.
Jen dobré věci do mne dali,
aby mne lidé milovali.
Beze mne není dobrý den,
bez mne nejsi najeden.
A když mne jednou ochutnáš,
věř, že zítra si mne zase dáš.
Jsem chutná součást snídaně,
s chlebem jsme dvojky sehrané.
Jsem nablízku,
když Tě honí hlad,
pomůžu, to já velmi rád.
Večer mne na plotně ohříváš,
pak na talíř mne pěkně dáš,
do hořčice lehce namočíš,
a konečně do pusy zastrčíš.
Nestačíš ani vychutnat,
jak moc mne chceš polykat,
tu lahodu má každý gurmán rád,
a chtěl by být můj kamarád.
A můžeš si vybrat z příchutí,
co přemýšlet Tě donutí,
jestli debrecínský nebo goudu?
Neboj,
nešiju na tebe žádnou boudu.
Opravdu jsem i vídeňský,
jemňoučký, jako stvořený pro ženský.
Sýrový zase pro děti,
pro ně ostřejší neletí.
Doprovázím Tě ve sklípku vinném,
na posezení rodinném.
Se mnou je Ti všude krásně,
volají všichni jednohlasně.
Ano, už jsi hodně blízko
nemám laťku nikdy nízko.
Já jsem PÁREK kostelecký Poctivý,
dobrý a hlavně český!
A tak jsou nové titulky,
co plní všechny brožurky:
Česko má uzeninového vítěze,
jasně,
To Kostelec drží otěže!
Česko má uzeninového krále,
Je to Kostelec a bude dále!






Jirka Poslušný

Párkování

Je pozdní večer, je listopad,
hlavou mi letí myšlenek vodopád.
Sním a oči přivírám,
o voňavém, křupavém párku rozjímám.
O tom, co jen Kostelecké uzeniny umí,
kdo jednou zkusil, ten porozumí.
Vzpomínám na první krůčky,
na nastavené dětské ručky.
Maminka chleba máslem namazala,
do každé ruky mi jeden párek dala.
Poctivé párky z Kostelce mi vzpomínky vrací,
na mládí, maminku, na auto tahací.
Bez párků z Kostelce není to pravé ráno,
po dobré snídani mi jde vše samo.
Křupkavé s goudou nebo vídeňské,
když mám párek, nemyslím ani na ženské.
Poctivý párek je se mnou všude,
a doufám, že se mnou dlouho bude.
Vídeňský mne provází na hory,
ten s goudou na dětské tábory.
Debrecínský je výborná snídaně,
když dojde, tvářím se zklamaně.
A jak rychlá a chutná je s nimi večeře!
Doma, venku nebo i v opeře.
Končím párkové vzpomínky,
v očích mi zasvítí ohýnky.
Protože poctivý párek čeká v lednici,
můj snad už stý, ne stý, ale tisící!
Párku z Kostelce, jsi pro mne jednička,
poctivá masová vábnička!